Citrónová marmeláda s Proseccem a citrónovým likérem

V prosinci, když jsem měl trochu času před posledními trhy, jsem chtěl vyzkoušet některé zajímavé recepty, které jsem normálně nestíhal. Už jsem dělal jednu citrónovou marmeládu, která byla taková obyčejná, ale úplně jsem si z ní „nesedl na zadek“. Citrusové marmelády mám osobně strašně rád, tak jsem sáhl po receptu, který vypadal úplně jinak, než jsou klasické marmelády.

Není zde obsažená žádná voda, ale používá se pouze citrónová šťávy v kombinaci s alkoholem. To všechno se ještě zkombinuje s rozmixovanou citrónovou kůrou, která je normálně extrémně hořká, ale v tomto receptu se její hořkost výrazně potlačí.

Po celém odpoledni příprav a vaření se mi podařila marmeláda, která neskutečně svěží a má velmi plnou citrónovou chuť, s malým hořkým dojezdem. Je trochu tužší, což je malý nedostatek, ale i tak je vynikající.

Vyrobil jsem tehdy 15 skleniček.

Pokračování textu Citrónová marmeláda s Proseccem a citrónovým likérem

Portfolio výrobků

Během prvního roku jsem se hodně zaměřil na výrobu zavařených pochutin. Úplně na začátku jsem měl vymyšlené dva výrobky, kterými bylo jablečné máslo a cibulová marmeláda s portským vínem. Za ten rok jsem vyzkoušel hodně různých receptů, které byly některé naprosto vynikají a jiné za neskutečně hrozné.

Od těch dvou výrobků jsem se dopracoval až k deseti, které jsem sebou vezl minulou sobotu na můj první farmářský trh do Jirkova. Kromě jablečného másla a cibulové marmelády jsem zde nabízel:

  • kečup s česnekem – výborný kečup ze sladkých zahradních rajčat podle receptu babičky mého kamaráda
  • jablečný džem – který má v sobě 75% lokálních jablíček, 25% cukru a trochu citrusového pektinu na zahuštění
  • a šest druhů domácích (i když to označení nesmím dle zákona používat) sirupů – černorybízový, hroznový, angreštový, ostružinový, jablečný a zázvorový

Sirupy jsou věc, která mě velmi chytla před létem. Vyzkoušel jsem udělat sirup ze všeho, co mi přišlo pod ruku a na řadu druhů se ještě chystám. V nabídce mám několik posledních lahví sezónního ovoce, jako je angrešt, černý rybíz a ostružiny. V současné době experimentuji se švestkami, které se mi zatím nedaří zkrotit. Už jsem zkoušel dvě verze sirupu a stále to není to pravé „švestkové“, ale nevadí, já se k tomu dopracuji. Po větší část roku budu mít v nabídce určitě jablečný, hroznový, citrónový a také několik bylinných.

Sirupy jsem se rozhodl nabízet pod samostatnou značkou a to jako „Davídkův sirup„.

Za dva dny mířím na druhý farmářský trh, tentokrát do Chomutova a i tam jsem si připravil pár novinek. Takže se budete moci těšit na:

  • jemný kečup – tentokráte bez česneku, na trzích v Jirkově bylo pár lidí, kteří o něm projevili zájem, protože nemusí česnek, tak uvidíme, jak bude chutnat
  • jablečný džem se skořicí, který není doslazovaný cukrem – jsou to de facto 100% jablíčka, smíchaná se skořicí a špetkou soli, pro zvýraznění chuti – také výrobek, který mne napadl až po trzích, kde prošlo kolem mého stánku velké procento diabetiků
  • fíkový relish (chutney) s balsamikovým octem – výtečná záležitost k plísňovým sýrům, už jsem pár malých skleniček vyráběl loni a bylo to vynikající
  • fíkový džem se skořicí – fíky jsou nyní proklatě cenově nízko a tak jsem vyzkoušel je přeměnit na výborný džem
  • švestkový džem s kardamomem – na povidla ještě švestky nebyly úplně v té nejlepší sladké kondici a tak jsem našel zajímavý recept na džem, kde se kombinují švestičky s kardamomem, vznikla z toho velmi zajímavá chuť
  • nakládaný květák – a to jako samotný květák a pak varianta s česnekem nebo papričkami
  • máslové sušenky – to je věc, kterou mám moc rád a s kterou umím ohromit své okolí, do Chomutova povezu tři druhy sušenek – klasické anglické máslové, levandulové a kaštanové

Sušenky se v podstatě nejvíce přibližují mé prvotní představě, co jsem chtěl dělat nejvíc … péct sladké věci – bábovky, koláče, atd. … bohužel zatím jsem to na živnostenském úřadě „ukecal“ jenom na ty sušenky. Už před létem jsem si sušenky testoval na rozlučkové akci ve školce mé dcerky a zde všem velmi chutnalo. Tuto sobotu vyzkouším sušenky na větším množství lidí a uvidím, jakou to bude mít odezvu. Pro první ostrý test jsem vybral tři druhy s tím, že všechny jsou postavené na másle. Najdete tak klasické anglické máslové sušenky, levandulové se sušenou levandulí a nebo bezlepkové sušenky z jedlých kaštanů. Všechny tyto tři druhy jsou naprosto vynikající.

Do budoucna se chci pečení věnovat i více a tak jsem si pro sušenky, a budoucí pečeně výrobky, vymyslel samostatnou značku „Davídkova pekárna“ 🙂

A co ještě letos chystám?

Je několik podzimních surovin, které měl lákali už loni, ale nakonec jsem se na ně nedostal. Jsou to šípky a jeřabiny. Z obojího bych rád vyzkoušel jak džem, tak i sirup.

Ze sirupů mě ještě láká jeden, na který mám recept schovaný celý rok. Je to něco mezi sirupem, omáčkou a pomazánkou, která se vytváří z jablek a nebo kombinace jablek a hrušek velmi pomalým vařením. Jelikož už pomalu dozrávají podzimní jablíčka a hrušky, budu to velmi brzy testovat a pokud se zadaří, objeví se v mojí nabídce ještě na podzim.

U sladkých omáček ještě zůstanu, již před týdnem jsem vyzkoušel první malou várku slané karamelové omáčky, kterou jsem chtěl velmi vyzkoušet. První várka dopadla na výtečnou a tak to bude věc, kterou s největší pravděpodobností povezu sebou již na další trhy do Mostu.

V druhé polovině listopadu pak budu mít pravený ještě jeden skvělý výrobek, bez kterého není možné přemýšlet nad pečením vánočního cukroví. Skvělou vanilkovou esenci. Zapomeňte na průmyslově vyráběné vanilinové a „vanilkové“ cukry. Kvalitní vanilkové lusky z Madagaskaru se mi už několik týdnů luhuje v kvalitní vodce Finlandia a čeká, až udeří polovina listopadu. To budou akorát odležené a připravené pro vánoční pečení.

Co se stalo za posledních 11 měsíců

Mám 11 měsíců za sebou od rozhodnutí, že si udělám malé staromódní lahůdkářství. V rámci svého plánu jsem si na to stanovil 5 let a tak mám pomalu jednu pětinu za sebou. Jak bych tedy zhodnotil ten necelý rok.

Vyučení na cukráře

K tomuto rozhodnutí jsem původně došel přes pečení koláčů a sušenek, ovšem proto, abych mohl péct oficiálně, musím získat výuční list v oboru cukrář. Musím říci, že bylo dosti obtížné se dopídit k tomu, jak co nejjednodušeji toto vyučení získat. Poslední dobou jsem četl, že je lidí s tímto oborem málo, ale nějak i přes tuto informaci není moc velká snaha o to, aby byla možnost k vyučení v tomto oboru přijít. Pro řadu oborů existují rekvalifikační kurzy, které absolvujete v nějaké normální dojezdové vzdálenosti a hotovo.

To ovšem neplatí pro cukráře. Když jsem už nějaký rekvalifikační kurz našel, tak byl ode mne více jak 3 hodiny cesty. Což při nutnosti absolvovat několik set hodin na kurzu, rozdělených do mnoho víkendů, je pro mě skoro nemožné. Navíc jsem zjistil, že i po absolvování samotného kurzu člověk musí jít složit klasické závěrečné zkoušky na nějaké učiliště.

Další možností bylo přejít na klasické denní studium. To je super, když je vám patnáct a nemusíte se o nic starat, protože vás někdo ošatí a nakrmí. Navíc představa, že ve svých skoro 40 letech budu sedět ve třídě s patnáctiletými dětmi, mi zrovna dvakrát na nadšení nepřidala.

Nakonec jsem se po mnoha emailech dostal k nějaké relativně schůdné možnosti. Na učilišti v Otvicích mi velmi detailně vysvětlili, jaké jsou možnosti získání vyučení pro člověka, jako jsem já. Tj. někoho, kdo už je ze školy opravdu hoooodně dlouho a nemůže sedět 3 roky každý den ve škole. Existuje možnost, že se na zkoušky připravím sám a za několika tisícový poplatek se nechám odborně vyzkoušet. Na cukráře je nutné složit 3 zkoušky, což po finanční stránce obnáší necelých 14 tisíc korun. Poté, co tyto zkoušky absolvuji, mohu na konci školního roku přejít k závěrečné zkoušce a po její úspěšném složení mohu být vyučeným cukrářem.

Takže na základě této informace jsem si pořídil opravdu velkou hromadu literatury a nyní stále hledám trochu času, abych se na to připravil 😀 Rád bych to stihl do konce příštího školního roku. Tak uvidím, jak se mi to podaří.

Vařené a pečené dobroty

Příprava různých sladkých i slaných dobrot je věc, která mě neskutečně baví. Oblažuji tak se svými kreacemi většinu svých známých a tu a tam vyrábím i něco tak říkajíc „na zakázku“. Bohužel zatím je to po většinou v okruhu blízkých známých.

Na začátku léta se mi ovšem podařilo dobře zapůsobit na rozlučce se školním rokem ve školce mé dcery, kde na jejich rozlučkovou akci napekl hromadu sušenek. Sušenky jsou jedním z artiklů, které mohu zatím dělat i oficiálně, takže jsem se rozhodl se s nimi prezentovat trochu více veřejně. A již v září se chystám na svůj první trh, ale o tom za chvilku.

U slaných dobrot si bohužel budu muset ještě trochu počkat. Zajímalo mě i získání vyučení co by řezníka, abych mohl vyrábět paštičky a terriny. Ale získání oficiálního papíru v tomto oboru bude ukrutný oříšek. Údajně je řezníků všude dost a tak de facto žádné rekvalifikace v tomto oboru nejsou. Je možné jít podobnou cenou jako u cukráře, ale zkoušek je nutné absolvovat 5. Mezi nimi jsou bohužel i zkoušky, které se doma člověk nenaučí, jako je například usmrcování a vykrvování zvířat. Je mi trochu záhadou, proč bych měl kvůli výrobě masných produktů umět usmrcovat a vykrvovat zvířata, když ta krkovička, co si na výrobu koupím už moc neběhá, ale budiž.

Navíc masná výroba, i kdybych dělal jenom králičí a drůbeží výrobky, je výrazně náročnější co do dohledu úřadů. Přímo v domácí kuchyni takové výrobky vyrábět nelze, jako třeba ony sušenky či marmelády.

Takže tato část plánu se posouvá o trochu do předu.

Zavařené výrobky

Za poslední skoro celý rok jsem uvedl na trh 3 výrobky:

  • cibulovou marmeládu s portským vínem
  • jablečné máslo
  • pikantní kečup s česnekem

Může se to zdát málo. Je 🙂 Ale neznamená to, že nic jiného nedělám. Za ten necelý rok jsem vyzkoušel velké množství receptů a zpracoval jsem velké množství ovoce a zeleniny. Řada receptů, na které jsem se velmi těšil, mě nakonec velmi zklamaly. Ale během testování jsem došel k několika zajímavým výrobků, které budu postupně uvádět na trh.

Zavařené výrobky jsou zatím nejvíce viditelným posunem v mém plánu. Za ten rok se mi podařilo najít několik zákazníků a začal jsem pracovat i na rozšíření prodejních míst. Zprovoznil jsem už i online prodej přes stránky Fler.cz a dokončuji vlastní internetový obchod, ten snad bude hotový během podzimu.

A na co, že budete moci těšit v budoucnu?

  • Během podzimu plánuji uvedení hořčice a to jak jemné, tak i hrubozrnné. Letos jsem již testoval některé recepty a určitě se bude na co těšit 🙂
  • Určitě přibude ještě jedna cibulová marmeláda, kterou jsem testoval se španělským sherry.
  • Na přelomu podzimu a zimy budu mít připravené dva extrakty, které užijete na pečení, bude se jednat o vanilkový a skořicový extrakt. Oba se již nějakou dobu luhují v kvalitní finské vodce. Takže na vánoční pečení bude možné je již pořídit 🙂
  • Přibude určitě v nabídce třešňové máslo, které jsem letos testoval a je vynikající. Sám jsem si ho oblíbil na odpolední svačinky. Ovšem jeho uvedení na trh bude až v nadcházející třešňové sezóně.
  • Nakládaná zelenina – aktuálně mám v nabídce (zatím neoficiální) nakládaný květáček, který je výrobný k popíjení, ale plánuji i další druhy zeleniny.

Sirupy

Během léta jsem se vrhl na výrobu sirupů a zpracoval jsem všechno, co mi přišlo pod ruku. Vyzkoušel jsem tak rybízové, jahodové, citrónové, pomerančové, grapefruitové, ananasové, angreštové, ostružinové i malinové. Dokonce jsem narazil i na sirup, který jsem hrozně chtěl vyzkoušet a už vím, že ho nikdy dělat nebudu … byl to melounový sirup.

Při testování v mém okolí se sirupy setkaly s výbornou odezvou. A tak jsem se rozhodl, že si udělám vlastní značku „Davídkův sirup“ a vrhnu se i na výrobu sirupů. Postupně uvedu na trh pár stálých příchutí a průběžně budou přibývat některé sezónní.

Farmářský trh

A na konec krok, ke kterému jsem se odhodlal po skoro roce plánů a vaření. Na konci září bych měl vyrazit na můj první farmářský trh v Chomutově. Budou to zrovna Jablečné slavnosti, tak věřím, že tam se svým jablečným máslem zaujmu 🙂

Jablečné máslo

Jablečné máslo je název, který se u nás moc nepoužívá a je pravda, že je občas dost náročné to do nějaké běžné kategorie natlačit. Svým způsobem to není marmeláda, způsobem výbory to trochu připomíná povidla, ale i od nich se liší výrazně delší dobou výroby. Pokud máte rádi jablka, tak si jablečné máslo velmi rychle zamilujete. Ve své podstatě se jedná o velmi jednoduchý jablečný výrobek, který je právě svou jednoduchostí naprosto dokonalý.

Pokračování textu Jablečné máslo

Změna názvu

Ještě jsem své lahůdkářství ještě pořádně nerozjel a už jsem přistoupil ke změně názvu. Nebo spíše k drobné obměně.

Před nedávnem jsem dával vzorky svých výtvorů svému kamarádovi z Irska. Povídal jsem mu, jak jsem se rozhodl pustit do potravinářského průmyslu s úmyslem v něm udělat velkou díru 🙂 A samozřejmě jsem mu líčil, jak jsem vymyslel ten skvělý název „Perfect Delicious“. Byl jsem na něj opravdu hrdý, se svou neprofesionální angličtinou mi to přišlo super.

Tak mě pochválil a vysvětlil mi, že „Perfect Delicious“ je jako dobrý, ale nic moc to neříká. Kdybych to prý drobně upravil na „Perfectly Delicious“, tak by to bylo o poznání lepší. Že to je něco opravdu super 🙂

Já jsem dubová palice, která si musí občas nechat nějaké věci rozležet, tak jsem dva měsíce rozmýšlel, jestli to „přejmenovat“ nebo ne. Nakonec jsem se k tomu rozhodl. Je možná lepší tuto změnu udělat teď, než ve chvíli, kdy budou mít natištěno mnoho různých ptákovin.

Akorát piluji dva produkty, se kterými bych rád během ledna vyšel na svět, tak je hold představím už pod „Perfectly Delicious“.

Cibulová marmeláda s portským vínem

Cibulová marmeláda je fantastická záležitost. Pokud jste si na talíř připravili skvělý steak, opečený kuřecí plátek, kousek skvělé paštičky, nebo jinou masovou delikatesu, bude vám to hrát s cibulovou marmeládou určitě do noty. Pomalu připravovaná červená cibule se ve spojení s vinným octem a portským vínem přemění na vynikající lahodnou pochoutku, která připravené maso pozvedne ještě o úroveň výš.

Cibulová marmeláda se stekam

Je jedno, jestli jste si připravili odpolední grilování pro rodinu, nebo jste pozvali své přátele na skvělou večeři. Se správnou kombinací skvělého masa a výborné cibulové marmelády budete za hvězdu.

Pokračování textu Cibulová marmeláda s portským vínem

Vánoce, vánoce, ….. není už čas na pečení?

Samozřejmě jsem se na konci září nezbláznil a v rámci euforie se nepouštím do horečného vánočního pečení 🙂 v rámci mojí práce ale spravuji jeden web s recepty na vánoční cukroví a potřebuji na něj dodat fotky k některým druhům, které tam jsou bez fotek, nebo fotky nejsou zrovna moc povedené. Takže jsem dnes začal v malých dávkách se zaděláváním těsta, abych mohl pomalu napéct vánoční cukroví na focení.

Navíc se mi už sešlo pár lidí, kteří by si prý ode mě vzali vánoční cukroví, což mě velmi těší. Ovšem vánoční cukroví jsem nikdy ve větším nepekl, takže jsem všem řekl, že asi ano, ale že si to ještě rozmyslím. Takže v rámci fotografování cukroví si trochu vyzkouším, jaké to je péct hromady druhů 😀

Prošel jsem pár receptů a začal jsem s absolutní klasikou. Samozřejmě jsem hned narazil na pár „nesrovnalostí“, které jsem moc nechápal, i když se jedná o klasické a léty prověřené recepty. Tak jsem je hned trochu vylepšil 😀

Takže v lednici mi dnes už odpočívají 4 těsta na tato cukroví:

  • vanilkové rohlíčky – první těsto, do kterého jsem se pustil a hned jsem nepochopil, jak může někdo dělat „vanilkové“ rohlíčky a nedat do toho ani zrníčko vanilky, někdo je dokonce obaluje pouze v moučkovém cukru :-O proč se pak jmenují „vanilkové“??? No udělal jsem to těsto tedy po svém … přidal jsem na jednu dávku půl lžičky mleté vanilky a až budu připravovat cukr na obalení, nebude „vanilkový“ z obchodu, ale klasický moučkový se zrníčky z vanilkového lusku
  • klasické perníčky – klasický vánoční recept, který používá snad každý, někteří si dokonce zdobí perníčky na vánoční stromeček.
  • linecké pečivo – je zajímavé, že na linecké je receptů opravdu přehršel. Na vanilkové rohlíčky se základní recept moc neliší v různých variantách, ale na linecké opravdu dost a záleží, co si člověk vytáhne. Spojil jsem tedy dva recepty, které se mi líbili, jeden, kde bylo stejně másla jako mouky, které jsem ale doplnil o jeden žloutek navíc, lžičku citronové šťávy a místo vanilkového cukru jsem opět použil trochu mleté vanilky.
  • sádlovky – podle obrázku jsem to už určitě jedl, ale nepamatuji si, že by to někdo v okolí dělal. Zde jsem se držel klasického receptu, který se mi velmi líbil. Místo divného „kakaa“, které se běžně prodává na pečení v obchodech, jsem použil kvalitní holandské kakao a jak mám kakao moc rád, tak bych to těsto rovnou nejraději snědl 🙂

Nu, zítra se tedy vrhnu na první pečení. Lidem, kteří již projevili zájem o cukroví pak rozdám malé vzorky, aby ochutnali a třeba si to nakonec nerozmysleli a nešli jinam 😀

Každopádně když už budu zkoušet různé druhy vánočního cukroví, rozhodl jsem se, mimo jiné i kvůli mé dceři, vyzkoušet bezlepkové verze některých druhů. Když už bych (možná) pekl před Vánoci pro některé lidi, tak by třeba ocenili i (a nebo jenom) bezlepkové vánoční cukroví.

Důležité upozornění: Musím upozornit, že pečení cukroví samozřejmě (pokud) budu dělat, tak pouze pro kamarády, jelikož na to nemám dle živnostenského zákona kvalifikaci (rozumějte „papír“ a praxi v cukrářské výrobě). Takže kdo není můj kamarád, tak ať mi raději kvůli cukroví neříká, musel bych být dle zákona pohoršen, k čemu, že mě to vlastně nabádá 😀

Oficiální výrobna potravin

Po prostudování požadavků na domácí výrobu jsem provedl doma pár změn a dnes jsem oficiálně oznámil na Státní zemědělské a veterinární inspekci zahájení mé výrobní činnosti. Podle jejich informací po oznámení je pouze „formální“ a již nemusím vyčkávat žádné schválení. Mohu se tedy již hrdě pyšnit označením „potravinářský podnik“.

Ode dneška jsem doma oficiální výrobnou potravin … HURÁ, HURÁ, HURÁ.

Ještě tedy musím vyčkat na síťku do okna v kuchyni proti hmyzu, vypudit všechny octomilky, které se mi vyrojili z toho jablka, co jsem zapomněl za mixérem a mohu vesele vyrábět. Ovšem, co je velmi důležité, mohu vyrábět pouze v některý čas, který jsem určit v týdenním harmonogramu a vyvěsil u vchodu do kuchyně. V tento čas nesmí žádný člen domácnosti vejít, aby nenarušil výrobu.

Tímto mi asi končí výroba potravin v kombinaci s konzumací večeře a popíjení piva z mého oblíbeného žejdlíku 🙂

Zatím se tedy pohybuji mezi „občasným“ a „pravidelným“ výrobcem, takže se ještě dá určitá benevolence tolerovat. Ale rád bych do cca. měsíce najel na pravidelný režim, abych splňoval všechna kritéria pro pravidelného výrobce potravin v domácnosti.

Dnes mi dorazila první várka oficiálních skleniček na moje výrobky. A během nastávajícího svátku se chystám na první „komerční“ produkt … cibulovou marmeládu s portským vínem … kterou jsem již úspěšně otestoval „na lidech“.

V dalším kroku mě čeká zřízení výrobny pro masové produkty, ale zde jsem zatím ve fázi, že jsem se teprve obrátil na veterinární inspekci, jaké jsou na takovou domácí výrobnu požadavky. Tak s napětím očekávám, co mi napíšou 🙂

Do čeho vlastně dávat svoje výtvory?

Když si vyrábím dobroty pro sebe a pár přátel, tak většinou moc nepolemizuji nad tím, do čeho marmeládu, okurky nebo masovou konzervu „zabalit“. Na marmelády i menší masové konzervy si kupuji klasické německé sklenice Weck a na zeleninu či větší produkty italské sklenice Quattro Stagioni či Fido. Dají se sice koupit sklenice, které stojí pár korun, ale při pohledu do špajzu, kde jsou vyskládané nakládané okurky, květák a marmelády, nevypadají tak dobře, jako tyto. Jsem v tomto trochu „pacient“, ale prostě se mi tyto sklenice líbí.

Teď ale samozřejmě stojím před určitým dilematem, pokud bych své produkty nabízel i „na trhu“ v těchto pěkných sklenicích, budou zákazníci ochotni takový produkt koupit? Je přeci jenom rozdíl, když se marmeláda připraví ve sklenici za 6 korun a nebo za 55 korun.

Při obyčejných počtech si samozřejmě člověk řekne, proč bych měl dávat za „obyčejnou“ skleničku o skoro 50 korun víc. Ale podívejte se sami, jak dobře v nich věci vypadají:

Sklenice Quattro Stagioni

sklenice_quatto_stagioni

Sklenice Fido

sklenice_fido

Sklenice Weck

sklenice_weck

Ať nalijete do takových sklenic horkou marmeládu nebo naskládáte ještě teplé maso, vypadá to hned o stupeň lépe a je-li daný výrobek dobrý, ještě to podtrhne jeho jedinečnost.

A když jsem to už dopsal až sem, tak jsem si toto dilema rovnou vyřešil. Když peču koláč nebo dělám marmeládu, tak také v obchodě nehledám levnější máslo nebo levnější jahody, jenom abych na sobě trochu ušetřil. Tak proč bych měl šetřit na obalovém skle.

Co vlastně můžu ze začátku vyrábět

Dnes jsem se obrátil s některými dotazy, které mi včera na živnostenském úřadu v Chomutově zodpověděli trochu rozpačitě, na krajský živnostenský úřad v Ústí nad Labem. Musím říci, jak nemám moc rád komunikaci s úřady, že zde mi opravdu pomohli mé dotazy objasnit. Vřele jim děkuji za čas a ochotu s vysvětlováním.

Co mě udělalo největší radost, je to, že své oblíbené sušenky mohu vyrábět v rámci volné živnosti, kterou v současné době mám. Kromě sušenek bych z kraje začal s věcmi, které jsem již pro sebe a pár kamarádů vyráběl. Budou to tedy:

  • již zmíněné sušenky – dělám vynikající máslové, čokoládové i třeba mrkvové
  • ovocné marmelády – letos se mi povedla skvělá třešňová s rumem nebo kořeněná šípková, také shodou okolní s rumem a už se mi povedlo i skoro zničit kastrol na povidlech
  • zeleninové marmelády či chutney – v době cibulové sezóny mě hodně lákají cibulové marmelády, takže už mám připravený koňáček a portské víno na první vzorky
  • paštičky a masové konzervy – nadšeně jsem zvládl své první rillettes, které bylo vepřové, což si mohu zatím nechat oficiálně jenom zdát, ale vyzkouším třeba kachní či husí, to bude jistě stejná dobrota

S ostatními dobrotami v podobě koláčů, bábovek či brownies musím ještě oficiální cestou počkat. Ty hold nechám zatím jako doposud, na kamarádské bázi. Ale samozřejmě se nebráním tomu, nalézat stále nové kamarády 🙂

Tak snad již brzy budou první výtvory na světě.