Co se stalo za posledních 11 měsíců

Mám 11 měsíců za sebou od rozhodnutí, že si udělám malé staromódní lahůdkářství. V rámci svého plánu jsem si na to stanovil 5 let a tak mám pomalu jednu pětinu za sebou. Jak bych tedy zhodnotil ten necelý rok.

Vyučení na cukráře

K tomuto rozhodnutí jsem původně došel přes pečení koláčů a sušenek, ovšem proto, abych mohl péct oficiálně, musím získat výuční list v oboru cukrář. Musím říci, že bylo dosti obtížné se dopídit k tomu, jak co nejjednodušeji toto vyučení získat. Poslední dobou jsem četl, že je lidí s tímto oborem málo, ale nějak i přes tuto informaci není moc velká snaha o to, aby byla možnost k vyučení v tomto oboru přijít. Pro řadu oborů existují rekvalifikační kurzy, které absolvujete v nějaké normální dojezdové vzdálenosti a hotovo.

To ovšem neplatí pro cukráře. Když jsem už nějaký rekvalifikační kurz našel, tak byl ode mne více jak 3 hodiny cesty. Což při nutnosti absolvovat několik set hodin na kurzu, rozdělených do mnoho víkendů, je pro mě skoro nemožné. Navíc jsem zjistil, že i po absolvování samotného kurzu člověk musí jít složit klasické závěrečné zkoušky na nějaké učiliště.

Další možností bylo přejít na klasické denní studium. To je super, když je vám patnáct a nemusíte se o nic starat, protože vás někdo ošatí a nakrmí. Navíc představa, že ve svých skoro 40 letech budu sedět ve třídě s patnáctiletými dětmi, mi zrovna dvakrát na nadšení nepřidala.

Nakonec jsem se po mnoha emailech dostal k nějaké relativně schůdné možnosti. Na učilišti v Otvicích mi velmi detailně vysvětlili, jaké jsou možnosti získání vyučení pro člověka, jako jsem já. Tj. někoho, kdo už je ze školy opravdu hoooodně dlouho a nemůže sedět 3 roky každý den ve škole. Existuje možnost, že se na zkoušky připravím sám a za několika tisícový poplatek se nechám odborně vyzkoušet. Na cukráře je nutné složit 3 zkoušky, což po finanční stránce obnáší necelých 14 tisíc korun. Poté, co tyto zkoušky absolvuji, mohu na konci školního roku přejít k závěrečné zkoušce a po její úspěšném složení mohu být vyučeným cukrářem.

Takže na základě této informace jsem si pořídil opravdu velkou hromadu literatury a nyní stále hledám trochu času, abych se na to připravil 😀 Rád bych to stihl do konce příštího školního roku. Tak uvidím, jak se mi to podaří.

Vařené a pečené dobroty

Příprava různých sladkých i slaných dobrot je věc, která mě neskutečně baví. Oblažuji tak se svými kreacemi většinu svých známých a tu a tam vyrábím i něco tak říkajíc „na zakázku“. Bohužel zatím je to po většinou v okruhu blízkých známých.

Na začátku léta se mi ovšem podařilo dobře zapůsobit na rozlučce se školním rokem ve školce mé dcery, kde na jejich rozlučkovou akci napekl hromadu sušenek. Sušenky jsou jedním z artiklů, které mohu zatím dělat i oficiálně, takže jsem se rozhodl se s nimi prezentovat trochu více veřejně. A již v září se chystám na svůj první trh, ale o tom za chvilku.

U slaných dobrot si bohužel budu muset ještě trochu počkat. Zajímalo mě i získání vyučení co by řezníka, abych mohl vyrábět paštičky a terriny. Ale získání oficiálního papíru v tomto oboru bude ukrutný oříšek. Údajně je řezníků všude dost a tak de facto žádné rekvalifikace v tomto oboru nejsou. Je možné jít podobnou cenou jako u cukráře, ale zkoušek je nutné absolvovat 5. Mezi nimi jsou bohužel i zkoušky, které se doma člověk nenaučí, jako je například usmrcování a vykrvování zvířat. Je mi trochu záhadou, proč bych měl kvůli výrobě masných produktů umět usmrcovat a vykrvovat zvířata, když ta krkovička, co si na výrobu koupím už moc neběhá, ale budiž.

Navíc masná výroba, i kdybych dělal jenom králičí a drůbeží výrobky, je výrazně náročnější co do dohledu úřadů. Přímo v domácí kuchyni takové výrobky vyrábět nelze, jako třeba ony sušenky či marmelády.

Takže tato část plánu se posouvá o trochu do předu.

Zavařené výrobky

Za poslední skoro celý rok jsem uvedl na trh 3 výrobky:

  • cibulovou marmeládu s portským vínem
  • jablečné máslo
  • pikantní kečup s česnekem

Může se to zdát málo. Je 🙂 Ale neznamená to, že nic jiného nedělám. Za ten necelý rok jsem vyzkoušel velké množství receptů a zpracoval jsem velké množství ovoce a zeleniny. Řada receptů, na které jsem se velmi těšil, mě nakonec velmi zklamaly. Ale během testování jsem došel k několika zajímavým výrobků, které budu postupně uvádět na trh.

Zavařené výrobky jsou zatím nejvíce viditelným posunem v mém plánu. Za ten rok se mi podařilo najít několik zákazníků a začal jsem pracovat i na rozšíření prodejních míst. Zprovoznil jsem už i online prodej přes stránky Fler.cz a dokončuji vlastní internetový obchod, ten snad bude hotový během podzimu.

A na co, že budete moci těšit v budoucnu?

  • Během podzimu plánuji uvedení hořčice a to jak jemné, tak i hrubozrnné. Letos jsem již testoval některé recepty a určitě se bude na co těšit 🙂
  • Určitě přibude ještě jedna cibulová marmeláda, kterou jsem testoval se španělským sherry.
  • Na přelomu podzimu a zimy budu mít připravené dva extrakty, které užijete na pečení, bude se jednat o vanilkový a skořicový extrakt. Oba se již nějakou dobu luhují v kvalitní finské vodce. Takže na vánoční pečení bude možné je již pořídit 🙂
  • Přibude určitě v nabídce třešňové máslo, které jsem letos testoval a je vynikající. Sám jsem si ho oblíbil na odpolední svačinky. Ovšem jeho uvedení na trh bude až v nadcházející třešňové sezóně.
  • Nakládaná zelenina – aktuálně mám v nabídce (zatím neoficiální) nakládaný květáček, který je výrobný k popíjení, ale plánuji i další druhy zeleniny.

Sirupy

Během léta jsem se vrhl na výrobu sirupů a zpracoval jsem všechno, co mi přišlo pod ruku. Vyzkoušel jsem tak rybízové, jahodové, citrónové, pomerančové, grapefruitové, ananasové, angreštové, ostružinové i malinové. Dokonce jsem narazil i na sirup, který jsem hrozně chtěl vyzkoušet a už vím, že ho nikdy dělat nebudu … byl to melounový sirup.

Při testování v mém okolí se sirupy setkaly s výbornou odezvou. A tak jsem se rozhodl, že si udělám vlastní značku „Davídkův sirup“ a vrhnu se i na výrobu sirupů. Postupně uvedu na trh pár stálých příchutí a průběžně budou přibývat některé sezónní.

Farmářský trh

A na konec krok, ke kterému jsem se odhodlal po skoro roce plánů a vaření. Na konci září bych měl vyrazit na můj první farmářský trh v Chomutově. Budou to zrovna Jablečné slavnosti, tak věřím, že tam se svým jablečným máslem zaujmu 🙂

Změna názvu

Ještě jsem své lahůdkářství ještě pořádně nerozjel a už jsem přistoupil ke změně názvu. Nebo spíše k drobné obměně.

Před nedávnem jsem dával vzorky svých výtvorů svému kamarádovi z Irska. Povídal jsem mu, jak jsem se rozhodl pustit do potravinářského průmyslu s úmyslem v něm udělat velkou díru 🙂 A samozřejmě jsem mu líčil, jak jsem vymyslel ten skvělý název „Perfect Delicious“. Byl jsem na něj opravdu hrdý, se svou neprofesionální angličtinou mi to přišlo super.

Tak mě pochválil a vysvětlil mi, že „Perfect Delicious“ je jako dobrý, ale nic moc to neříká. Kdybych to prý drobně upravil na „Perfectly Delicious“, tak by to bylo o poznání lepší. Že to je něco opravdu super 🙂

Já jsem dubová palice, která si musí občas nechat nějaké věci rozležet, tak jsem dva měsíce rozmýšlel, jestli to „přejmenovat“ nebo ne. Nakonec jsem se k tomu rozhodl. Je možná lepší tuto změnu udělat teď, než ve chvíli, kdy budou mít natištěno mnoho různých ptákovin.

Akorát piluji dva produkty, se kterými bych rád během ledna vyšel na svět, tak je hold představím už pod „Perfectly Delicious“.

Co vlastně můžu ze začátku vyrábět

Dnes jsem se obrátil s některými dotazy, které mi včera na živnostenském úřadu v Chomutově zodpověděli trochu rozpačitě, na krajský živnostenský úřad v Ústí nad Labem. Musím říci, jak nemám moc rád komunikaci s úřady, že zde mi opravdu pomohli mé dotazy objasnit. Vřele jim děkuji za čas a ochotu s vysvětlováním.

Co mě udělalo největší radost, je to, že své oblíbené sušenky mohu vyrábět v rámci volné živnosti, kterou v současné době mám. Kromě sušenek bych z kraje začal s věcmi, které jsem již pro sebe a pár kamarádů vyráběl. Budou to tedy:

  • již zmíněné sušenky – dělám vynikající máslové, čokoládové i třeba mrkvové
  • ovocné marmelády – letos se mi povedla skvělá třešňová s rumem nebo kořeněná šípková, také shodou okolní s rumem a už se mi povedlo i skoro zničit kastrol na povidlech
  • zeleninové marmelády či chutney – v době cibulové sezóny mě hodně lákají cibulové marmelády, takže už mám připravený koňáček a portské víno na první vzorky
  • paštičky a masové konzervy – nadšeně jsem zvládl své první rillettes, které bylo vepřové, což si mohu zatím nechat oficiálně jenom zdát, ale vyzkouším třeba kachní či husí, to bude jistě stejná dobrota

S ostatními dobrotami v podobě koláčů, bábovek či brownies musím ještě oficiální cestou počkat. Ty hold nechám zatím jako doposud, na kamarádské bázi. Ale samozřejmě se nebráním tomu, nalézat stále nové kamarády 🙂

Tak snad již brzy budou první výtvory na světě.

Tak jsem dnes pootevřel dveře svého nového lahůdkářství

Dnes jsem absolvoval krok číslo 1 ve svém několikaletém plánu. Navštívil jsem místní živnostenský úřad a zahájil (obnovil) svou živnost. Už je to pár let, co jsem si řekl, že už podnikat nikdy nebudu, ale jak se říká … člověk míní, život mění.

Takže seznam svých původních živností jsem rozšířil o „výrobu potravinářských a škrobárenských produktů“, což mi v rámci volných živností umožňuje začít vyrábět omezený sortiment dobrot.

Je pravda, že návštěva na živnostenském úřadu na mě zanechala opravdu dojem, ovšem mám obavu, že ne moc dobrý. Za poslední týdny, kdy jsem rozmýšlel tento svůj záměr, jsem došel k závěru, že je živnostenské podnikání u nás hodně překomplikované. To, co lze volně provozovat v jiných státech, je u nás svázáno nesmyslnými požadavky na vzdělání a praxi. Umím toto pochopit třeba u elektrikáře, který když udělá chybu v elektroinstalaci, může to někoho zabít. Ale proč mít papír a nutnou praxi proto, že bych někomu pekl bábovku???

V tomto ohledu bych řekl, že jsem v 15-ti letech udělal chybu, že jsem nešel na obor pekař / cukrář, ale upřímně, jak jsem mohl před 23 lety vědět, že by mě něco takového bavilo vůbec dělat. Samozřejmě dodatečné získání vzdělání a hlavně praxe, jak mě správně doplnila úřednice živnostenského úřadu, v mém věku je dost náročné. Tím spíše, když jenom na získání kvalifikace „cukrář“ je nutné složit 3 různé zkoušky a to jsem se ještě nedíval na pekaře.

Ona úřednice byla tak celkově vtipná. Když jsem vtipkoval, že budu moci konečně péct svoje oblíbené sušenky, tak mě rychle opravila, že ty určitě péct nebudu. Trapně jsem nadhazoval, že se prodávají mezi cukrovinkami a tak patří do cukrovinek, které dělat mohu, ale nenechala se ošálit. Když jsem se pak pídil potom, jakou kvalifikaci budu potřebovat na pečení bábovky, jestli pekaře, nebo cukráře, tak si už tak jistá nebyla. A poté, co jsem se dotázal na možnost podnikání zahraniční osoby (že bych legislativně utekl do státu, kde cukrář nemusí mít školu a rok praxe a využil určité „přenositelnosti“ práva v rámci EU), tak mi velmi rychle podala kontakt na nadřízený krajský živnostenský úřad.

Odcházel jsem po skoro půl hodině z živnostenského úřadu tak trochu na rozpacích. Skoro jsem upadl do mírné deprese s tím, že budu moci vařit tak akorát „žrádlo“ pro psy. To mě později večer inspirovalo k upečení psích sušenek a přemýšlení nad dalším podnikatelským směrem … ale dále jsem to už nerozebíral. I když ty banánové psí sušenky s arašídovým máslem a ovesnými vločkami mi zůstali a zítra je rozdám po známých se čtyřnohými mazlíčky.

I přesto, že mě živnostenský úřad příliš nepotěšil, mohu s hrdostí říci, že jsem ve své cestě překonal svojí „lenost“ a mám za sebou první důležitý krok. Nemám ještě úplně otevřeno, ale dveře svého staromódního lahůdkářství jsem alespoň pootevřel.

Takže hurá na další úkol.

Začínám

Dnes se píše 18. září 2016 a já se definitivně rozhodl, že svou budoucí kariérní cestu povedu jiným směrem, než jsem si myslel posledních několik let. Už delší dobu cítím, že to, co dělám není to pravé ořechové a pořád jsem přemýšlel, co bych mohl dělat jiného.

V práci kromě programování našeho e-shopu spravuji i pár stránek s recepty a na začátku léta jsem si řekl, že bych mohl pár receptů vyzkoušet a nafotit. V podstatě celé léto peču pro naši hrníčkovou kuchařku a fotím. Samozřejmě vše, co takto napeču nejsem schopen sám sníst, takže své výtvory rozdávám do všech směrů. Až mi jednou jeden kamarád povídá, proč se tím neživím.

A najednou přišel ten nápad!

To pečení mě neskutečně vzalo a to nejenom pečení. Sám jsem takový, že se velmi vyhýbám nepoživatelným patlaninám, které nám servírují v supermarketech, restauracích a všude jinde. Když už něco vařím nebo peču, musí to být skvělé.

A tak jsem si nejdříve hrál s myšlenkou, že bych začal péct ty svoje koláče a bábovky, až jsem nakonec došel k tomu, že kromě tohoto, se pustím do celého „lahůdkářství“.

Nechci se ale věnovat výrobě chlebíčků, jak by mohlo na první pohled vypadat, ale do výroby dobrot, které mě osobně velmi chutnají a věřím, že najdu i další spřízněné duše. Kromě pečených koláčů, bábovek, brownies a sušenek, se tak vrhnu na různé paštičky, masové „konzervy“, marmelády a tak podobně. Nemám v plánu vytvářet další „Hamé“ a tak prostě občas vytvořím něco, na co mám chuť.

Postupně tak vyzkouším vše, co by mě zajímalo vyrobit a uvidím, kam se tento nápad postupně dostane. Dal jsem si v současné práci 5 let, kdy bych rád vše vypiloval do skvělého stavu a během této doby bych si rád vybudoval svou novou „kariéru“, nebo spíše vášeň, které bych se nadále ve svém životě věnoval.

Samozřejmě než budu moci oficiálně otevřít dveře svého nového lahůdkářství, uteče ještě hodně vody a to hlavně proto, že podobným nápadům se tu po byrokratické stránce příliš nepřeje. Ale to mě neodradí a postupně si projdu tímto martyriem. V podstatě mě čeká několik kroků:

  • samotný začátek, zřízení živnosti … to mám v plánu hned zítra … podle toho jak dopadnu na živnostenském úřadu se budou odvíjet další kroky
  • podle živností, které se mi podaří „urvat“ hned na začátku budu schopen přemýšlet o tom, co bude v první fázi v mojí nabídce
  • budu si muset zřídit oficiální „výrobnu“, zde bych ale využil určité možnosti, o které jsem se dočetl a to „výroba potravin v domácnosti“ a „jejich následný prodej z domova a na místních trzích“
  • už teď vím, že nebudu mít od začátku živnost na vše, co bych rád, třeba cukrář bude asi trochu oříšek, takže mě bude čekat rozšíření vzdělání, abych na další živnosti dosáhl
  • dalším krokem bude vybudování již oficiální výrobny, které bude nejspíše na dlouhé měsíce, protože mě bude čekat nalezení prostor, schválení od hygienické stanice atd.
  • až si projdu tímto vším, tak mám ještě jeden bod a to by bylo vyjíždění po různých trzích v naprosto parádním jídelním vozítku

To jsou body, které musím v následujících 5 letech absolvovat a vím, že se mi to povede. Popřál bych si sám dnes mnoho štěstí a s bublajícím rillettes na plotně se začínám vrhat do své nové budoucnosti.

Jinak rillettes (hodně vzdáleně by se dalo říci, že se jedná o vynikající francouzskou vepřovku) dnes dělám úplně poprvné a rád bych, aby to nebylo na posledy a stala se tato delikatesa stálým produktem v mém novém starómódním lahůdkářství, které jsem pojmenoval Perfect Delicious.

Věřím, že vám bude ode mě chutnat.