Oficiální výrobna potravin

Po prostudování požadavků na domácí výrobu jsem provedl doma pár změn a dnes jsem oficiálně oznámil na Státní zemědělské a veterinární inspekci zahájení mé výrobní činnosti. Podle jejich informací po oznámení je pouze „formální“ a již nemusím vyčkávat žádné schválení. Mohu se tedy již hrdě pyšnit označením „potravinářský podnik“.

Ode dneška jsem doma oficiální výrobnou potravin … HURÁ, HURÁ, HURÁ.

Ještě tedy musím vyčkat na síťku do okna v kuchyni proti hmyzu, vypudit všechny octomilky, které se mi vyrojili z toho jablka, co jsem zapomněl za mixérem a mohu vesele vyrábět. Ovšem, co je velmi důležité, mohu vyrábět pouze v některý čas, který jsem určit v týdenním harmonogramu a vyvěsil u vchodu do kuchyně. V tento čas nesmí žádný člen domácnosti vejít, aby nenarušil výrobu.

Tímto mi asi končí výroba potravin v kombinaci s konzumací večeře a popíjení piva z mého oblíbeného žejdlíku 🙂

Zatím se tedy pohybuji mezi „občasným“ a „pravidelným“ výrobcem, takže se ještě dá určitá benevolence tolerovat. Ale rád bych do cca. měsíce najel na pravidelný režim, abych splňoval všechna kritéria pro pravidelného výrobce potravin v domácnosti.

Dnes mi dorazila první várka oficiálních skleniček na moje výrobky. A během nastávajícího svátku se chystám na první „komerční“ produkt … cibulovou marmeládu s portským vínem … kterou jsem již úspěšně otestoval „na lidech“.

V dalším kroku mě čeká zřízení výrobny pro masové produkty, ale zde jsem zatím ve fázi, že jsem se teprve obrátil na veterinární inspekci, jaké jsou na takovou domácí výrobnu požadavky. Tak s napětím očekávám, co mi napíšou 🙂

Do čeho vlastně dávat svoje výtvory?

Když si vyrábím dobroty pro sebe a pár přátel, tak většinou moc nepolemizuji nad tím, do čeho marmeládu, okurky nebo masovou konzervu „zabalit“. Na marmelády i menší masové konzervy si kupuji klasické německé sklenice Weck a na zeleninu či větší produkty italské sklenice Quattro Stagioni či Fido. Dají se sice koupit sklenice, které stojí pár korun, ale při pohledu do špajzu, kde jsou vyskládané nakládané okurky, květák a marmelády, nevypadají tak dobře, jako tyto. Jsem v tomto trochu „pacient“, ale prostě se mi tyto sklenice líbí.

Teď ale samozřejmě stojím před určitým dilematem, pokud bych své produkty nabízel i „na trhu“ v těchto pěkných sklenicích, budou zákazníci ochotni takový produkt koupit? Je přeci jenom rozdíl, když se marmeláda připraví ve sklenici za 6 korun a nebo za 55 korun.

Při obyčejných počtech si samozřejmě člověk řekne, proč bych měl dávat za „obyčejnou“ skleničku o skoro 50 korun víc. Ale podívejte se sami, jak dobře v nich věci vypadají:

Sklenice Quattro Stagioni

sklenice_quatto_stagioni

Sklenice Fido

sklenice_fido

Sklenice Weck

sklenice_weck

Ať nalijete do takových sklenic horkou marmeládu nebo naskládáte ještě teplé maso, vypadá to hned o stupeň lépe a je-li daný výrobek dobrý, ještě to podtrhne jeho jedinečnost.

A když jsem to už dopsal až sem, tak jsem si toto dilema rovnou vyřešil. Když peču koláč nebo dělám marmeládu, tak také v obchodě nehledám levnější máslo nebo levnější jahody, jenom abych na sobě trochu ušetřil. Tak proč bych měl šetřit na obalovém skle.